Celé je to děláno na STM32F4 Discovery. USB stack je dost obecný, původně byl i pro LPC11U24/34 a dokonce i emulace na Linuxu. Emulace na Linuxu je zajímavá a velmi užitečná pro ladění, ale vyžaduje jádrové moduly, které jsou z hlediska jaderného vývoje poněkud opomíjené a bývají v nich chyby. V distribucích jako je Ubuntu klíčový modul dummy_hcd dokonce chybí. Lze to zprovoznit, ale chce to trochu zkušenost. Co se týká NXP procesorů s jádrem Cortex-M0, je to zde vynecháno, protože je to zbytečné - u tohoto jádra nejde přehodit adresu tabulky vektorů na zvolenou stránku, což je základ tohoto typu bootloaderu. Pro Cortex-M3 např. LPC1343/47 by to asi šlo udělat (je to podobné LPC11U..), ale nemám to jak vyzkoušet. Pro procesory STM s USB (alespoň device) by to šlo asi taky (o tabulce vektorů platí co bylo řečeno), ale zase - nemám jak vyzkoušet. Základ běží pouze v RAM, tedy musí být nastaveny BOOT0=1 a BOOT1=1 propojkami na kitu. Pokud je nastavení defaultní, tedy pro běh ve flash, je nutné použít příkaz
patch -p2 <flash.patch
Pak už je to zhruba stejné (testováno na UBUNTU 16.04)
-
cd work
-
make
-
cd boot
-
boot.bin, příp. boot.elf dostat nějak dovnitř procesoru a spustit.
-
do režimu bootloaderu se dostaneme buď tak, že je uživatelský firmware nějak chybný nebo (pokud je správný) stisknutím modrého tlačítka na kitu a současným krátkým stiskem černého (reset).
-
v adresáři http spustíme server (./test)
-
micro USB na kitu připojíme k počítači - měl by se připojit další disk jako složka /media/$USER/BOOTLOADER. Dvojklik na soubor index.html v této složce otevře prohlížeč.
-
v prohlížeči klikneme na odkaz (je tam jediný) a stažený soubor FIRMWARE.BIN uložíme na disk (většínou do složky ~/Downloads)
-
provedeme příkazy (za $USER si dosaďte to co vypíše příkaz "echo $USER")
cp ~/Downloads/FIRMWARE.BIN /media/$USER/BOOTLOADER
umount /media/$USER/BOOTLOADER
10.odpojíme od USB a po resetu by to mělo hrát a svítit.
Co se tam vlastně děje je trochu popsáno pokud si v adresáři http vygenerujete dokumentaci pomocí programu doxygen. Server (./test) vám to ukáže na adrese 127.0.0.1:8080/index.html.
V adresářích work/blik, midi jsou příklady firmware, které lze použít jako uživatelský. HTTP server používá midi. Je nutné podotknout, že to není běžný firmware tak, jak se normálně používá. Začátek je posunutý o délku bootloaderu a musí mít ochranné prvky, které brání bootloaderu soustit vadný kód. Musí se tedy ještě upravit - do nešifrované podoby to převede software v adresáři post (blikání pro základní test v RAM), HTTP server to ještě ke všemu zašifruje. Šifrování je v zásadě možné vypnout nebo změnit za lepší (AES...), je nutné tohle brát jako hrubou kostru, která v zásadě umožňuje platícímu zákazníkovi udělat upgrade firmware aniž by musel používat nějaký externí nástroj.
Tento program je rozšiřován v naději, že bude užitečný, avšak BEZ JAKÉKOLIV ZÁRUKY. Neposkytují se ani odvozené záruky PRODEJNOSTI anebo VHODNOSTI PRO URČITÝ ÚČEL. Další podrobnosti hledejte v Obecné veřejné licenci GNU (http://www.gnugpl.cz/).